Římskokatolická farnost Brno-Komárov

Lazare, pojď ven! (Jn 11, 43)

A Lazar vyšel, ovázaný na rukou a na nohou ven. To bylo další znamení, které Pán vykonal, a mnozí v něho uvěřili. Ano, Kristovy podivuhodné skutky jsou dle evangelia sv. Jana znameními (srv. Jn 2, 11). Co tedy znamenají? Znamenají, že Kristus je Pán, který nemluví do větru. On je skutečně vzkříšení a život (srv. Jn 11, 25). Život nový, život v plnosti, který je Božím královstvím a přesahuje tento čas. Tento život nám Pán zjevuje o velikonocích, na které se připravujeme, a je životem definitívního Božího vítězství nad smrtí a zlem. Vše, co Kristus řekl a vykonal, bylo vlastně znamením. Znamením Boha, který v Kristu vstupuje do našeho světa a čeká na naši odpověď. A doba postní je jednou velkou výzvou k naší odpovědi. Jaká je? Dnes, když celé lidstvo sténá a bojí se nákazy. A Pán se nás ptá: Věříš mi? Věŕíš, že jsem vzkříšení a život? Věříš, že jsem Pán světa, protože jsem jeho Stvořitelem a Cílem, a tak mám v rukou vše, i ten nešťastný koronavirus?

Milí přátelé, bratři a sestry. Křesťanská víra není zbožnou teorií, nějakou formulkou, kterou se naučíme, a tak jsme se stali věřícími. Je to víra živá a celobytostná, neboť prostupuje celého člověka a je zakotvena zcela v Bohu. V Bohu, který je skutečným Pánem, protože se bez něj nic neděje. Jiný Bůh není přece Bohem, ale jakousi malou lidskou smyšlenkou, která je nakonec k ničemu. Ta nás nezachrání. Tedy nakonec: Nebojme se, i když jsme slabí a smrtelní jako Lazar. Jsme v dobrých Božích rukou. A Bůh čeká na jediné: že mu skutečně uvěříme a tak něco změníme ve svém životě. Požehnané dny o. Stanislav.

Vážení a milí,

čas pokročil, doba postní se nachyluje, blíží se velikonoce. Vyvíjí se i nákaza. A máme i první zkušenosti. Potvrzuje se, že doba krize je odkrytím našeho charakteru. Ukazuje se, jací vlastně jsme, padají naše masky. I dnes jsme svědky krásy člověka. Kolik je mobilizovaných ochotníků v pomoci. A myslím nejen na domácí ochotníky v šití roušek, ale i na tolik jiných, mnohdy opomenutých, kteří se nasazují v tolika rúzných a a nutných oblastech našeho života. Díky jim, Bůh to vidí a určitě i odplatí. Bohužel vidíme i lidskou ubohost. Ano, jsme i takoví. Ptáme se i v krajní nouzi: Jak z toho vybruslit, nebo dokonce i něco vyzískat? Ruku na srdce, v každém z nás je zakořeněno sobectví, které hledá jen ten vlastní prospěch. Tento obraz člověka potvrzuje i naše křesťanská víra. Ano, jsme krásní, protože jsme stvořeni k Božímu obrazu, který je Krásný, ale i ubozí, neboť jsme Adamovy děti, tedy ve stavu hříchu. Víra je realistická, říká nám pravdu.

A co říkají absolventi krizových období? Z války, internace, vězení. Sdělují nám svoji zkušenost z přežití, která velí: Zachovej si řád a rytmus života, rytmus dne! Nevypadni z něj. To vede k lidskému úpadku. Řádně vstávej, umývej se, hol se, oblékej se, najdi si smysluplnou činnost a nepropadej lenosti a zahálce. To je slovo do této doby! A jako váš pastýř dodávám: Nezapomeňme na duši. Udělejme si pevný čas na osobní modlitbu a poohlédněme se i po dobré knize. Máme ji vůbec? Dobrá  kniha nás bude krmit dobrými myšlenkami, a ty nám pomohou zachovat si zdravou duši. Nebudeme tak snadno propadat strachu a panice, ale uchováme si zdravý rozum a hlavně důvěru v Boha. Co je víc? Pokoj, zdraví a požehnání váš o. Stanislav.

Rozhodnutím biskupa Vojtěcha Cikrleho se pro brněnskou diecézi v souvislosti s pandemií koronaviru COVID-19 ruší všechny bohoslužby do odvolání.

V době zrušení bohoslužeb bude v následujících časech otevřený kostel pro osobní modlitbu.

KOMÁROV:

Pondělí, středa a pátek:    17.30 - 18.30 hodin

Neděle:                              8.00 - 10.00 hodin

 HORNÍ HERŠPICE:           

Středa:                            16.30 - 17.00 hodin

Sobota                            17.30 - 18.00 hodin         

Milí bratři a sestry,

je to mimořádná situace, ale zvládneme ji. Nepanikařme. Využijme dobře času, který se nám nabízí. Jsme v době postní. I oznámená omezení nám mohou pomoci, abychom prožili skutečný půst. Skrze mnohá vnější omezení šli do sebe a přiblížili se Bohu a lidem, které tak často míjíme, protože žijeme až příliš navenek. Veřejné bohoslužby sice nejsou, to však nebrání, abychom rozvinuli modlitbu v našich rodinách a také se porozhlédli, kde a jak můžeme být obecně prospěšní.

Určitě by byla chyba zavřít kostel. Je to místo setkání s Bohem. Místo modlící se církve, i když se za těchto okolností nemůže shromažďovat. Otevřený kostel je pozváním pro každého z nás, aby se tam zastavil a prosil za sebe i za naši vlast, resp. za celý svět v této situaci zkoušky. Modlitba je duchovní zbraň, která posiluje dobro všeho druhu a chrání před zlem, které i dnes má mnoho podob, nevyjímaje koronavirus. Nechceme zůstat neteční, ani se stáhnout ze strachu do své ulity. V mezích daných možností využijeme všech prostředků, abychom pomáhali. Tedy: mějme otevřené oči i srdce, modleme se sami i s blízkými, kteří jsou s námi, a tam, kde je potřeba a můžeme, přiložme ruku k dílu.

Jako váš pastýř jsem vám k dispozici, především v době otevřeného kostela u nás, tedy v pondělí, středu a pátek od 17.30-18.30 hod. a v neděli od 8.00-10.00 hod.

Pevně věřím, že tento bolestný zákaz nebude dlouho trvat, a že nám prospěje.

V modlitbě a s požehnáním váš o. Stanislav.