Heršpičtí chodili do kostela do Komárova. Při komárovské faře byla škola pro Komárov a Heršpice. Po švédských válkách, kdy ves byla úplně zničena a zůstalo jen několik obytných domů, se do obce přistěhovalo německé obyvatelstvo. Němci si postavili v roce 1890 německou školu, ale do kostela chodili dál do Komárova.

„Od roku 1811 stávala v obci kaple Nanebevzetí Panny Marie, která však nebyla způsobilá ke konání bohoslužeb, a proto obyvatelé obce toužili po vlastním kostele. Reálná kapitola dějin stavby kostela se začala psát roku 1890, kdy bezdětní manželé Gerspitzerovi odkázali téměř veškerý svůj majetek na založení fondu pro stavbu kostela. Suma se postupně dalšími dary a odkazy vyšplhala na částku 50 000 K. I v tomto případě tedy záměr vystavět kostel vychází z průběhu 19. století.

Když roku 1908 nastoupil do komárovské farnosti nový farář, konzistorní rada František Kelbl, založil výbor pro stavbu kostela. Ve výboru zasedli místní občané: obecní starosta Franz Schiller, hornoheršpický rodák Johann Ruber, ředitel koželužny na Křenové, který věnoval na stavbu kostela pozemek, jakož i nadučitel Karel Gerlich. Ten nejprve žádal vídeňskou Centrální památkovou komisi o zapůjčení plánů, které by mohly být vhodným vzorem pro zamýšlenou stavbu, a později doporučil zadat projekt prof. Ferdinandu Hrachovi a provedení stavby osvědčenému staviteli Antonu Negerlovi z Komárova.

Dne 20. srpna 1911 byl komárovským farářem Františkem Kelblem za asistence kooperátora Františka Vrbky a velké účasti lidu slavnostně posvěcen základní kámen kostela. Slavnosti se zúčastnila také řada osobností spjatých se stavbou, jako autor plánů architekt Hrach, ředitel Ruber, starosta Schiller nebo stavitel Negerle. Zpráva o položení základního kamene připomněla, že vnitřní vybavení kostela je finančně zajištěno zatím jen zčásti.

Slavnostnímu svěcení novostavby předcházela dvě oznámení události v Mährischer Volksbote. V jednom z nich se praví, že nový kostel je ve stylu gotickém a že v něm budou slouženy bohoslužby o nedělích a svátcích. Kostel byl vysvěcen 27. října 1912, ale slavnostní obřady začaly již v sobotu 26. října ve čtyři odpoledne. V obci byly postaveny dvě slavobrány, domy byly ozdobeny prapory a květinami. Účastníci slavnosti se sešli před domem ředitele Rubera, kde byly do posledního dne před dokončením hlavního oltáře uschovány relikvie. Odtud šlo ke kostelu procesí, kterého se navzdory špatnému počasí účastnilo veškeré místní obyvatelstvo. Po skončení procesí bylo slouženo matutinum ke sv. mučedníkovi. Po setmění byla většina domů nasvícena, na což byl nádherný pohled.

V neděli začala slavnost v osm ráno za přítomnosti brněnského biskupa Huyna a za asistence jeho obou sekretářů a dvanácti duchovních, z nichž Mährischer Volksbote zmínil konzistorního radu Kelbla a řeholníky Smekala a Schrollera. Navzdory sychravému počasí a nepříjemnému severnímu větru se prostor před kostelem brzy zaplnil. Během obřadů svěcení kázal z provizorní kazatelny před kostelem příznačně redemptorista Franz Schroller, který mluvil o významu chrámu pro křesťana a vysvětloval obřady svěcení, které právě probíhaly v kostele. O půl jedenácté přijel místodržící Bleyleben, který se zúčastnil mše v čerstvě vysvěceném kostele, potom si ho prohlédl a velmi pochválil a poděkoval Kelblovi za jeho zásluhy o dokončení chrámu. Pro čestné hosty se v Ruberově domě konala slavnostní tabule. Odpoledne se vzácní hosté vrátili zpět do Brna.

Článek také zmiňuje dobrodince, kteří přispěli na vnitřní vybavení kostela. Hlavní oltář sv. Klementa Maria Hofbauera obnosem 3 000 K sponzorovaly sestry Gerspitzerovy. Starosta obce Schiller zaplatil boční oltář, zasvěcený Svaté Rodině. Marie Justová věnovala křížovou cestu a sochu Nejsvětějšího Srdce Páně. Georg Ruber pořídil stříbrnou monstranci za 600 K. Celkové výdaje na stavbu včetně vnitřního vybavení, které v kostele bylo v den svěcení, Mährischer Volksbote vyčíslil na 70 000 K. Zároveň poznamenal, že ještě chybí varhany, církevní roucha a část vnitřního zařízení.“

(Mgr. Jana Kubíčková, STAVBY NOVÝCH KATOLICKÝCH FARNÍCH CHRÁMŮ V BRNĚ V OBDOBÍ 1890 – 1935: INOVACE KATOLICKÉHO MILIEU?, disertační práce, Brno 2016, s. 42-44; dostupné na: https://is.muni.cz/th/kkn1h/Disertace_IS.pdf)

Hlavní oltář je secesní z mramoru. Oltářní reliéf z pískovce, znázorňuje světce Klementa mezi věřícími a dětmi. V pozadí je pohled na věž farního kostela v Tasovicích u Znojma, kde se sv. Klement narodil. Ke 100 výročí zbudování kostela byl 27. 10. 2012 brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem posvěcen nový oltář, instalován ambon a položena nová dlažba v kostele.  Vedlejší oltář je podobný hlavnímu, reliéf znázorňuje Svatou Rodinu. Mramorová kazatelna má reliéfy čtyř evangelistů. Věžní zvon nese jméno Panny Marie, druhý železný je připsán památce sv. Jeronýma.

Biskupství brněnské - aktuality

Biskupství brněnské - logo