V roce 1718 postavili obyvatelé obce Černovice na návsi (dnešní Faměrovo náměstí) svým nákladem kapličku zasvěcenou sv. Floriánovi. Měla vížku se zvonkem, oltář s obrazem světce a malým svatostánkem. Zdivo kapličky bylo ze solidního materiálu, střecha z pálené krytiny. Každoročně ve svátek sv. Floriána (4.května) bývala ve farním kostele v Komárově zpívaná ranní mše sv., po níž následovalo příležitostné kázání a slavné bohoslužby v černovické kapličce. Odpoledne tam bývalo svátostné požehnání. Kaplička neměla fundaci, takže její opravy prováděli Černovičtí svépomocí nebo na svůj náklad.

Zaniklá kaple sv. Floriána

Začátkem listopadu roku 1897 byla kaplička zbořena a na jejím místě 27. března 1898 položen a komárovským farářem Janem Nepomukem Roháčkem posvěcen základní kámen ke stavbě kostela, který měl být trvalou upomínkou na 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. (připadlo na r. 1898). Plány vypracoval architekt Germano Wanderley, stavbu realizoval stavitel Josef Jelínek z Brna. Ve středu podzimního kvatembru 21. 9. 1898 posvětil brněnský biskup ThDr. František Salesián Bauer v katedrále na Petrově tři nové zvony pro budovaný černovický kostel. Velký zvon k poctě Matky Boží, střední a malý ke cti sv. Antonína Paduánského a sv. Vendelína. Pořízení zvonů (odlila firma Ad. Hiller´s Witwe und Sohn, Brünn) si vyžádalo náklad 1593 zlatých, 41 krejcarů rakouské měny, který uhradily tři manželské páry z Černovic: Franz a Maria Weberovi, Matthias a Rosa Weberovi a Martin a Maria Veithovi. Slavné posvěcení nového, impozantního kostela sv. Floriána vykonal biskup Dr. Bauer v neděli 27. srpna 1899.

Kostel v Černovicích 1910

O dva roky později (15. září 1901) byl posvěcen nový postranní oltář, tyrolská řezbářská práce, dar sester Magdaleny a Evy Schwabových z Černovic. Slavnostní obřad vykonal farář Roháček z Komárova, za asistence kaplana Karla Kolíska. Eva Schwabová darovala kostelu také tři ocelové zvony (odlila firma Manoušek, Brno; posvětil prelát Dr. Josef Pospíšil) jako náhradu za původní, odebrané za 1. světové války. V roce 1925 byly nákladem Marie Saidové, vdovy po hospodáři z Černovic, pořízeny věžní hodiny v ceně 2.833,- Kč. Stavební práce spojené s jejich instalací si vyžádaly náklad 2.000,- Kč V roce 1933 byla provedena generální oprava kostelní střechy. Květnová pouť „u Floriánka“ v Černovicích bývala před 2. světovou válkou oblíbeným dostaveníčkem Brňanů.

Při náletu angloamerických letadel na Brno 20. listopadu 1944 byl černovický kostel poškozen. Po válce bylo započato s jeho obnovou, ale práce byly brzy zastaveny. V několika domácnostech černovických pamětníků jsou uloženy tzv. výběrčí seznamy černovických občanů, kteří přispěli větším či menším obnosem na obnovu kostela. Je nutno říci, že na opravu přispěli opravdu lidé bez rozdílu vyznání a politické příslušnosti, ve vzácné shodě a nikoli pod nátlakem. Za tyto peníze byl nakoupen stavební materiál na opravu bombami zasaženého presbytáře a oprava byla provedena. Po patnáctiletém prodlení a marné snaze komárovského faráře P. Karla Šmardy bylo rozhodnuto kostel odstranit. Úkol byl svěřen pracovníkům n.p. Povltavský průmysl kamene, kteří se ho zhostili v sobotu 2. dubna 1960.

Poškozený kostel po náletu

Bílý kamenný kříž, který stával před černovickým kostelem, byl převezen do Komárova a tam umístěn u vchodu do farního kostela sv. Jiljí. Po dohodě s farářem P. Karlem Cikrlem byl péčí Statutárního města Brna v r. …. zrestaurován a slavnostně přemístěn opět na původní místo na Faměrovo náměstí, kde kdysi stával.

 

 

Zpracoval: Ludvík Kadlec

OSense O-Sense