Vážení a milí,

čas pokročil, doba postní se nachyluje, blíží se velikonoce. Vyvíjí se i nákaza. A máme i první zkušenosti. Potvrzuje se, že doba krize je odkrytím našeho charakteru. Ukazuje se, jací vlastně jsme, padají naše masky. I dnes jsme svědky krásy člověka. Kolik je mobilizovaných ochotníků v pomoci. A myslím nejen na domácí ochotníky v šití roušek, ale i na tolik jiných, mnohdy opomenutých, kteří se nasazují v tolika rúzných a a nutných oblastech našeho života. Díky jim, Bůh to vidí a určitě i odplatí. Bohužel vidíme i lidskou ubohost. Ano, jsme i takoví. Ptáme se i v krajní nouzi: Jak z toho vybruslit, nebo dokonce i něco vyzískat? Ruku na srdce, v každém z nás je zakořeněno sobectví, které hledá jen ten vlastní prospěch. Tento obraz člověka potvrzuje i naše křesťanská víra. Ano, jsme krásní, protože jsme stvořeni k Božímu obrazu, který je Krásný, ale i ubozí, neboť jsme Adamovy děti, tedy ve stavu hříchu. Víra je realistická, říká nám pravdu.

A co říkají absolventi krizových období? Z války, internace, vězení. Sdělují nám svoji zkušenost z přežití, která velí: Zachovej si řád a rytmus života, rytmus dne! Nevypadni z něj. To vede k lidskému úpadku. Řádně vstávej, umývej se, hol se, oblékej se, najdi si smysluplnou činnost a nepropadej lenosti a zahálce. To je slovo do této doby! A jako váš pastýř dodávám: Nezapomeňme na duši. Udělejme si pevný čas na osobní modlitbu a poohlédněme se i po dobré knize. Máme ji vůbec? Dobrá  kniha nás bude krmit dobrými myšlenkami, a ty nám pomohou zachovat si zdravou duši. Nebudeme tak snadno propadat strachu a panice, ale uchováme si zdravý rozum a hlavně důvěru v Boha. Co je víc? Pokoj, zdraví a požehnání váš o. Stanislav.

 

OSense O-Sense